*ZRADA*

 

Když přemůže tě úzkost,

kapky potu stékající,

srdce jako hroutící se pevnost

a nepřítel meč v ruce třímající.

 

Tu vteřiny zdají se hodinami býti,

oči v temnotě ponořeny,

venku vlk začíná na měsíc výti,

naděje na věky jsou zmařeny.

 

Pak myšlenky černé se objeví,

ta víra již ztroskotala,

i když zprvu se tak nejeví,

ryba do sítí se zamotala.